?sky English
Pedagogika dle Dr.Marie Montessori v kostce

 

 

1.Vztah dosplého a dítte
Uitel vdy respektuje to, e dít je jedinená lidská bytost.
Uitel je rádce a rovnocenný partner, který dítti pomáhá na jeho cest objevování a uení se, projevuje maximální vstícnost, otevenost, trplivost k dítti. 1shell_ikon

2. Vlastní objevování poznatk samotným díttem
Klíový princip Montessori pedagogiky je následující: poteba uit se, porozumt okolí, vyznat se v souvislostech je v nás zakódována geneticky. Pi výchov a uení staí respektovat individuální vývoj a vyuít senzitivní fáze ve vývoji kadého dítte.

Senzitivní (citlivé) fáze jsou období, kdy je dít zvlášt vnímavé k získávání uritých schopností. Trvají jen uritou dobu a nenávratn koní, a u jsou vyuity nebo ne. lovk se nenauí jisté vci nikdy tak jednoduše, jako v odpovídající citlivé fázi.

V Montessori pedagogice je také dleitá polarita pozornosti - neboli maximální koncentrace na uritou práci. Pokud je dít zaujato uritou inností, nemá být vyrušováno a má mu být poskytnut dostatek asu, aby práci samo dokonilo.

3. Pipravené prostedí
 - materiální prostedí pipravené pro aktuální senzitivní období jednotlivých dtí (speciální výukový program, uspoádání místnosti, materiály a pomcky pro osvojování poznatk).
-  osobnost uitele
-  láska dítte: k dosplým (zptná vazba pro uitele), k druhým dtem (respektování, spolupráce a pomoc mezi dtmi), k prostedí (vlastní uspokojení a radost dtí)

4. Nezávislá a svobodná volba innosti
Pouívá se také oznaení volná nebo svobodná práce, protoe dít si me zvolit:
A) co = oblast, na které bude pracovat - co se chce uit a o em chce získat další informace, pomcky a materiály, se kterými chce pracovat
B) kde = vybírá si místo, kde bude ve tíd pracovat (dti pracují na koberecích nebo u stolek)
C) kdy = dít nepracuje na povel i podle zvonní, ale motivuje ho jeho polarita pozornosti; kadé dít je na uritou vc „naladno“ v jinou dobu
D) s kým = me pracovat samo, ve dvojici, ve skupin

Nezávislá, svobodná volba však neznamená, e dít stídá innosti bez ukonení nebo nedlá nic. Svoboda nespoívá v tom, e dít zstane ponecháno samo sob, nebo e uitel vbec nezasahuje do jeho vzdlávání a uebních proces. Njakou innost si dít zvolit musí. Uitel innost dtí koordinuje a bez píkaz dít motivuje dít, aby si našlo innost, která ho zaujme.

Svoboda dítte je samozejm chápána jako povinnost, ne anarchie. To znamená, e pokud se dít pro nco rozhodne, je jeho povinností práci dokonit. Pokud chce dít pracovat s uritým materiálem, který ho zajímá – samo se svobodn rozhodne – je jeho povinností dodret daná pravidla. K sebedisciplín vedou uitelé i ty nejmenší dti.

5. Dlená odpovdnost
Uitel dává dítti monost svobodné volby ve výbru inností, ale souasn pomáhá vybrat innost pro dít, které se nedokáe samo rozhodnout. Dává svobodu dítti tam, kde je schopné pevzít zodpovdnost.

Zasahuje v pípad, kdy se dít nudí, nedokáe si vybrat innost nebo kde jsou porušována pravidla. Dále uitel pomáhá dtem, které pomoc potebují. 1jellyfish_ikonSnaí se postupn doprovodit dít do stádia, kdy samo pebírá odpovdnost.

6. Trojstupová výuka
Tato metoda je vhodná zejména pro pedškolní vk:

1. Pojmenování uitelem - oznaení pedmt, jev … .
2. Znovupoznání - procviení s díttem (nejdleitjší etapa): dít piazuje k danému pojmu pedmt, obrázek, slovo, íslice apod.; uitel uplatuje rznorodost nápad k procviení.
3. Aktivní ovládání - je kontrola, zda dít vše pochopilo a probírané látce rozumí. Dít samo pojmenovává a oznauje pedmty.

7. Izolace jedné vlastnosti
Základní didaktický princip pedagogiky dle Marie Montessori: izolovaná vlastnost (nap. barva) musí být zeteln vyjádená. Vzniká tak výrazný a tím snadno postiitelný rozdíl /nap. jasn ervený/.

V dalších úkolech je tatá kvalita odstupována /nap. osm odstín ervené barvy/. Výrazný rozdíl se postupn zmenšuje, úkoly jsou stále obtínjší, dít pi jejich plnní dosahuje vtší vnímavosti a pozornosti.

8. Práce s chybou
V pedagogickém pístupu Montessori nejsou dti za chyby trestány nebo záporn hodnoceny, ale má jim být ukazatelem toho, co ješt je teba procviit i zopakovat.

Chyba je chápána jako bný, pirozený projev v procesu uení, jako uitená souást ešení problém a jako bohatý zdroj nových poznatk.

Uitel by neml pouívat negativní hodnocení, ale nabídnout dítti znovu tentý materiál, aby mlo monost si samo všimnout svých chyb a opravit je.

Speciální materiály a pomcky vytvoila Marie Montessori tak, aby si dít vdy samo mohlo zkontrolovat správnost ešení, najít a opravit chybu — vlastní chyby tak napomáhají v dalším uení.

Rzné formy kontroly chyb:
 - mechanická kontrola chyb pomocí smyslového materiálu
 - kontrola chyby pomocí zdokonalené innosti opakujícím cviením
 - kontrola chyb porovnáním vlastní práce s pedlohami.
(Jaký druh opravy chyby je zvolen, závisí na dítti, na materiálu, na druhu cviení a na celkové situaci ve skupin.)

9. Práce s pochvalou
Vztah dosplého a dítte v Montessori pedagogice a výchov pedpokládá láskyplný pístup uitele ke kadému dítti.

Uitel se snaí pouívat takový jazyk, aby nehodnotil a neposuzoval, ale dával pitom najevo, e dít získalo novou dovednost nebo mu projeví náklonnost a úast.

Kadé dít potebuje pocit jistoty, bezpeí, úspšnosti, aby si ho nkdo všímal a aby mlo radost a cítilo sebeuspokojení ze své práce; ale neustálé kladné i záporné hodnocení ze strany dosplých potom omezuje jeho svobodnou volbu innosti a sebevdomí.

Cílem je, aby dti dlaly to, co je vnitn uspokojuje.

S pochvalou se zachází pimen tak, aby se dít nestalo na pochvale závislé. Dít má cítit sebeuspokojení z práce, kterou dlá; nedlat práci pro uspokojování pedstav dosplého, pro pochvalu nebo pro známky.

Pochvala je vyuívána zejména u nových a nejistých dtí k navození pocitu bezpeí a jistoty.

Pi této metod se probouzí u dtí smysl pro vlastní dstojnost a vede je k odmítání pochvaly. Jejich pocit sebeodpovdnosti, sebedvry a rovnocennosti pak sniuje pojem chvály.

Pedškolní dti mají nejvtší radost ze samotné práce, pro školní dti je pak výsledek nejvtší odmnou. A celkový láskyplný vztah a pístup dosplého k dítti je vlastn sám o sob pochvalou a ocenním.
 

1crab_ikon